|
|
Jáma smrti a řeřavá bažina : Prolnutí
Smutný, Jan ; Marek, Petr (oponent) ; Cenek, Filip (vedoucí práce)
Práce spojuje symboly všeobecně známé z různých esoterických a alchymistických tradic, dává jim vizuální a příběhovou podobu. Dekonstrukce s tím spojeného typu filozofického myšlení probíhá zároveň s jeho oslavou. Hrdinové příběhu symbolizují germánský a slovanský archetyp. Jejich pouť z jámy smrti do řeřavé bažiny a naopak zastupuje nikdy nekončící příběh života a smrti, tvorby a destrukce, těla a duše, světla a tmy. Všechny symboly jsou zároveň užívány ironickým i vážným způsobem.
|
|
|
Kulatost krystalu
MOLÍKOVÁ, Veronika
Diplomová práce odkrývá latentně přítomné vztahy provazující teorii vnímání Maurice Merleau-Pontyho a teorii snění Gastona Bachelarda. Skrze nalezení společné báze obou modů zakoušení světa, nastínění interakce tělesnosti a imaginace, jehož intencí bylo objasnění Bachelardova konfúzního, netransparentního pojmu r?verie, se práce zaměří na dílo norského umělce Edvarda Muncha. Cílem krátké intepretace je pohlédnout prismatem Bachelardových, zejména živlových, snových obrazů na Munchovu tvorbu a sledovat jejich "krystalizaci", jak v linii literární, tak v linii výtvarné. Fundamentálním kořenovým systémem vyživujícím "tělo výkladu" se stane dialektika výšin a propastí (o níž se pojednává v Bachelardových knihách Vzduch a sny a Země a snění vůle), jejíž napětí, podobajíc se neviditelnému proudu, vnuká rytmus celému Munchovu magnum opus. V onom vertikálním rozpřažení tak své relevantní místo zaujme jak motiv závrati, tak zrcadlový odlesk strachu z pádu, touha po odhmotnění, vyvázání z pout "látkové výměny", osvobození od "vtělenosti subjektu". Závěrečná kapitola pak doslova "uzavře kruh" vhledem do fenomenologie kulatého. Důležitým médiem, jež načrtává spojnici obou polovin práce a jehož prostřednictvím je konstruována obhajoba vidění jako z podstaty performativního aktu, se stává fenomén čáry. Povaha čáry nabývá hodnoty klíče odemykajícího možnost aplikace bachelardovské metody na umění vizuálního typu, odhaluje implicitní potenci epifanie snových obrazů ve výtvarném umění - ukazuje, že malba není bezduchou mělkou nezaujatou mimesí, ale obsahuje svůj afektivní neviditelný rozměr.
|
|
|
"Kým jsme pro současnou francouzskou poezii?" Hledání identity ve sbírce La Chute des temps Bernarda Noëla
Bratská, Johana ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Šuman, Záviš (oponent)
(česky): Diplomová práce "Kým jsme pro současnou francouzskou poezii?" Hledání identity v básnické sbírce La Chute des temps Bernarda Noëla si klade za cíl prozkoumat současnou - v tomto případě primárně francouzskou - poezii. V první části se ptá po příčinách úpadku poezie ve smyslu čtenosti a oblíbenosti tohoto žánru a hledá odpověď na otázku, jaký přínos má četba poezie pro současného čtenáře. Na základě analýzy textů literárních kritiků, teoretiků a básníků dochází k závěrům, které ve druhé části aplikuje na rozbor konkrétního textu francouzského básníka Bernarda Noëla La Chute des temps. Analyzuje hledání identity "já" autora a čtenáře, hudebnost ve verších jako autorův podvědomý podpis, vztah mezi tělem básníka, čtenáře a samotné básně a v neposlední řadě metaforu kůže jako hranice mezi vnitřním a vnějším. Klíčová slova: současná francouzská poezie, doslovnost, nová lyrika, Bernard Noël, identita subjektu, básnický prostor, hudebnost, tělesnost
|
|
|
Jáma smrti a řeřavá bažina : Prolnutí
Smutný, Jan ; Marek, Petr (oponent) ; Cenek, Filip (vedoucí práce)
Práce spojuje symboly všeobecně známé z různých esoterických a alchymistických tradic, dává jim vizuální a příběhovou podobu. Dekonstrukce s tím spojeného typu filozofického myšlení probíhá zároveň s jeho oslavou. Hrdinové příběhu symbolizují germánský a slovanský archetyp. Jejich pouť z jámy smrti do řeřavé bažiny a naopak zastupuje nikdy nekončící příběh života a smrti, tvorby a destrukce, těla a duše, světla a tmy. Všechny symboly jsou zároveň užívány ironickým i vážným způsobem.
|
host ::
RSS.